Obětí násilí se může stát kdokoli. Až každý třetí student zná ve svém okolí někoho, kdo měl zkušenost s některou podobou násilí ve vztahu. Každá desátý v ČR má zkušenost ze stalkingem. Jak podpořit oběť, aniž by měla ještě strach někdy promluvit, a jak ji nevystavit ještě většímu nebezpečí, když se násilí zveřejní? Jak mohu pomoci, když někdo, koho znám, zažívá násilí? Naslouchejte, věřte, poskytněte podporu. Nedávejte oběti nikdy násilí za vinu. Ujistěte ji, že není odpovědná z násilí. Podpořte kamarádku, kamaráda, aby vyhledali pomoc, dejte jim telefonní čísla poraden, kde pomáhají obětem násilí. Nikdy nekonfrontujte sami násilného partnera. Je to nebezpečné!
Znaky, že kdokoli prožívá násilný vztah:
– změna stylu oblékání nebo líčení,
– ztráta důvěry v sebe sama,
– omezuje čas trávený s přáteli,
– opouští dosavadní zájmy, koníčky,
– má špatné známky, opustil/a školu, užívá drogy, pije alkohol
– má viditelné zranění, chybí často ve škole, vykazuje změny v chování.
Intervence ve prospěch oběti – kamaráda, kamarádky:
Při kontaktu s obětí násilí může dojít asi k největším chybám a omylům. V případě násilí ve vztahu nesmí nikdy dojít ke konfrontaci násilníka a oběti. Pokud dojde k takové situaci, je vzhledem k dynamice násilí velmi pravděpodobné, že oběť násilí bude za nežádoucí chování (zveřejnění násilí) potrestána. Nejdůležitější v této situaci je bezpečí oběti násilí.
Jestliže máte podezření, že kdokoli žije v násilném vztahu, můžete zkusit na začátek říci něco jako: „Nevypadáš tak šťastně jako obvykle,“ nebo se všeobecně zeptat: „Nechceš si se mnou o něčem promluvit?“ Tento nekonfrontační a nepřímý dotaz ji může pobídnout odhalit, že něco není v pořádku.
– Naslouchejte.
– Důvěřujte, nesuďte.
– Neobviňujte. Ujistěte oběť násilí, že není odpovědná za týrání. (Nikdy neříkejte: „A neřekla jsi mu něco, čím jsi ho vyprovokovala?“ „A proč už jsi ho neopustila?“)
– Řekněte jí, že to není její vina.
– Netlačte na ni, aby okamžitě ukončila vztah, a nenuťte ji k rychlým řešením.
– Buďte diskrétní.
– Můžete jí pomoci sestavit bezpečnostní plán, ale raději ji odkažte ve svém regionu na organizace, které se specializují na pomoc obětem násilí.
– Pokud je zraněná, pomozte ji vyhledat lékařské ošetření.
– Pokud jste svědkem skutku, který lze kvalifikovat jako trestný čin, volejte policii.
Řekněte oběti, že si zaslouží být v bezpečí. Fyzické ani psychické násilí není nikdy akceptovatelné. Pomozte jí, aby nepopírala nebo neminimalizovala násilí. Jestliže řekne: „Ne, to skutečně není tak zlé,“ řekněte jí: „Je to vážné.“ Ujistěte ji, že neexistuje žádná omluva pro týrání. Nikdo si nezaslouží být týrán. Násilí je trestný čin.
Pokud jste svědkem přímého útoku, je třeba násilí řešit. Pokud jste svědkem trestného činu, máte oznamovací povinnost. Nikdy ale nekonfrontujte oběť společně s pachatelem.